Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Návštěvní službou se podle zákona o zdravotních službách rozumí poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí pacienta, a to zejména v případech, kdy se pacient s ohledem na svůj zdravotní stav nemůže dostavit do zdravotnického zařízení poskytovatele a poskytnutí zdravotní péče tímto způsobem je s ohledem na její charakter možné.

Pod pojmem kvalita zdravotních služeb se rozumí úroveň poskytování zdravotních služeb, s ohledem na jejich dostupnost, rozsah a strukturu, kvalifikovanost poskytovatelů, proces poskytování péče a jejich výstupů, a s ohledem na spokojenost pacientů se všemi těmito aspekty.

Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní sociální služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb tyto základní činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (nejedná se o součást zdravotních služeb). Pečovatelská služba je poskytována podle § 40 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Sociální služby ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče jsou sociální služby (podle § 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) poskytované osobám, které již nevyžadují lůžkovou péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby, a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení lůžkové péče do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb či pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

V ordinaci praktického lékaře pro dospělé jsou poskytovány zdravotní služby preventivní, diagnosticko-terapeutické, rehabilitační a posudkové. Nejčastějším důvodem návštěvy ordinace jsou běžná akutní onemocnění pohybového aparátu, dýchacích cest, močových cest, trávicího traktu, kůže a ošetření drobných úrazů. Jen zhruba 10–20 % pacientů s těmito problémy vyžaduje odeslání do specializované péče. V některých případech lékař posuzuje a vystavuje dočasnou pracovní neschopnost. Velkou část návštěv lékaře tvoří kontroly pacientů sledovaných pro chronická srdečně-cévní onemocnění a metabolismu (hypertenze, dyslipidemie, metabolický syndrom, diabetes mellitus). Významnou agendu v ordinaci tvoří preventivní prohlídky a prohlídky k posudkovým účelům (pracovnělékařská péče, vyšetření pro důchody a sociální výhody, vyšetření pro řidičský průkaz, zbrojní průkaz, průkaz potravináře), očkování a poradenství pro cestovatele. Další služby poskytované v ordinaci se odvíjejí od odborných kompetencí lékaře a sestry a jejich odborných zájmů. Lékař shromažďuje lékařské zprávy od jiných specialistů a může tak komplexně posuzovat zdravotní stav pacienta, být mu rádcem při rozhodování o postupu na základě znalostí jeho preferencí, zvažovat lékové interakce, apod. Lékař má obvykle přehled také o sociálních službách poskytovaných v dané oblasti a má předpoklady být koordinátorem komplexní péče o své seniory.

Externí hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb je proces, jehož účelem je posoudit podle stanovených hodnotících standardů úroveň kvality a bezpečí poskytování zdravotních služeb, a to nezávislým subjektem (fyzickou nebo právnickou osobou), odlišným od poskytovatele zdravotních služeb, který získal k provádění této činnosti příslušné oprávnění (§ 98 odst. 3 zákona o zdravotních službách).

Jako krizová intervenční služba se označuje terapeutické vedení klienta v krizi pomocí krátké psychoterapie přímým kontaktem se zdravotnickým pracovníkem, který má zkušenosti s krizovou intervencí. Zahrnuje základní opatření poskytnutá osobám blízkým pacienta/pozůstalým, kteří vykazují symptomy akutní stresové reakce. Podpora je zaměřená na zmírnění akutních obtíží osob v náročných životních situacích, zpravidla v krátkém časovém horizontu od vzniku události, bezprostředně. Na jejich zásah může dle potřeby navazovat péče psychologická, psychiatrická, psychoterapeutická atd.

Osoba oprávněná k provádění hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb sestavuje hodnotitelský tým, který provádí externí hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb. Oprávnění k hodnocení uděluje na základě splnění všech zákonných požadavků Ministerstvo zdravotnictví. Toto externí hodnocení je dobrovolné a vede k získání certifikátu.

Poskytovatel zdravotních služeb je fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách.

Sociální služba je činnost nebo soubor činností (podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení. Nepříznivou sociální situací se rozumí oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, vlivem krizové sociální situace, dále životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby či z jiných závažných důvodů.